Tomáši, čím jste se živil před tím, než jste se stal revizním technikem?

Jako většina mých současných kolegů jsem vystudoval obor elektro. Po škole jsem začal pracovat jako elektrikář v místním JZD, kde se ale zrovna moc nekoukalo na to, čím je člověk vyučen, takže jsem se dostal k mnoha profesím, včetně například řízení kombajnu v období žní. Nebyla to špatná škola, ale po nějakém čase jsem se rozhodl, že bych raději pracoval sám na sebe a stal jsem se OSVČ. Bylo to hodně náročné, protože jste neustále závislý na tom, kdy a zda vůbec vám zákazník zaplatí a když se tak několikrát nestane, tak prostě končíte. V tu dobu moji blízcí přátelé jezdili k filmu stavět kulisy a nabídli mi možnost se k nim přidat. A tak jsem se dostal k filmu, konkrétně k přípravám speciálních efektů, výbušnin, světelných efektů a tak podobně. Spolupracoval jsem na natáčení zahraničních filmů v ČR jakými jsou například BLADE 2, Liga výjimečných, Van Helsing, Hellboy a několik epizod seriálu Duna. Měl jsem možnost poznat osobně herce jako Wesley Snipes, Sean Connery a Angelina Jolie. A pak jsem, jelikož mám v životě takové „desetiletky“, začal pracovat ve společnosti pro technologické instalace jako elektrikář.

Co vás tedy přivedlo od filmu až k rozhodnutí stát se revizním technikem?

Zkoušky na revizního technika v oboru elektro jsem si udělal u předchozího zaměstnavatele až před pěti lety, a to ze zdravotních důvodů. Vždy jsem dělal hlavně rukama a když vás ruce začnou zlobit, začnete přemýšlet, jak jim ulevit. Revizní technik je z části i úředník a vyjednavač, takže i tohle byly důvody pro změnu povolání. I přes to, že je to obrovská zodpovědnost. Je nutné si uvědomit, že jde hlavně o bezpečnost a stále nad vámi visí pomyslný Damoklův meč. Když se někomu stane úraz elektrickým zařízením, tak revize je tím prvním, co se kontroluje. Zda zařízení má platnou revizi a kdy a kým byla kontrola provedena. S každým strojem či instalací se musíte detailně seznámit a sehnat veškeré podklady, což je občas také oříšek. Pak je také důležité komunikovat s provozovatelem zařízení, musíte jej často doslova přesvědčit, že musí mít vše v pořádku. A nejde pouze o sepsání dokumentace, ale musí se například i napravit předchozí neodborné zásahy. Samozřejmě, a jak už jsem zmínil, nedílnou součástí je nutná znalost velkého množství norem a paragrafů, které se navíc velmi často mění. Také správně napsaná revizní zpráva musí být samozřejmostí.

Když se podíváte na práci revizního technika v OKINu – liší se v něčem od ostatních firem?

V první řadě je nespornou výhodou to, že v OKIN FACILITY pracuji v týmu zkušených kolegů, na které se můžu kdykoliv obrátit pro radu či pomoc. Poradí, co měřit a na co si dát pozor. Pravidelně si voláme, setkáváme se. Je tu prostě skvělá parta lidí bez ohledu na to, jestli se jedná o nadřízeného, kolegy z oboru elektro, ale i plynu, tlaku a zdvihu. Musím ocenit také důležitou administrativní podporu, bez které by bylo vše složitější. Takže velké díky patří i Janě Cuhorkové, Lence Kulhánkové a Markétě Losmanové. Jinde jsem se s takovou podporou nesetkal. Kolegyňky nám pomáhají téměř denně, zjišťují nám kontakty, dohledávají stroje, pomáhají s distribucí revizních zpráv, zadávají data do systému, zařizují kalibraci přístrojů, evidují a rozesílají revizní zprávy. Je toho opravdu hodně.

Jak vypadá váš standardní pracovní týden?

Máme připraven čtvrtletní plán dle lokalit a klientů. Plán vychází z našich interních systémů, které máme naplněny kompletně všemi zařízeními, které OKIN u klientů spravuje a jsou k nim nahrána důležitá data a termíny. Každý revizní technik si už následně řídí svůj čas dle potřebných termínů a svého časového harmonogramu. Dá se říct, že mám v práci velkou míru flexibility. Je jenom na mě, jak se domluvím s klientem na termínech a vlastně i s kým budu ten den komunikovat. Některé stroje je potřeba zkontrolovat odstavené a následně i za provozu, takže i proto je vzájemná domluva velmi důležitá. Je také vhodné si s klientem nastavit velmi dobrý až přátelský vztah, protože komunikace pak probíhá mnohem jednodušeji. Pokud jedu na zakázku, můj pracovní den a vlastně i pracovní doba začíná tím, že sednu za volant. K dispozici mám služební auto a také kvalitní, pravidelně kalibrované přístroje. Máme dokonce i termokameru, kterou si s kolegy vzájemně sdílíme, když je u klienta potřeba. Samotná pracovní náplň obnáší kontrolu všech elektro zařízení doslova od nabíječky na telefon přes velké varny piva až po obrovské lisy na plechy. Závěrem každé takové revize je sepsání revizní zprávy, což je právě ta administrativní část mé práce. Musím zkontrolovat předchozí revizní zprávu, porovnat ji se současným stavem, vyplnit všechny potřebné údaje do našeho interního předtisku a na závěr zprávu elektronicky podepíšu. Pak je potřeba ji nechat podepsat i klientem, s čímž nám často pomáhají právě naše šikovné adminky.

Co vás na práci nejvíce baví?

Nenudíte se. Práce je hodně různorodá, každý den dělám něco nového, prostě žádný stereotyp. Cestování za klientem mě také baví. Ale nejvíc si užívám techniku. Setkávám se nejen se starými přístroji a stroji, ale i s úplnými technickými novinkami.

Jak je to s vaším profesním rozvojem či udržováním znalostí?

Obnova vyhlášky je samozřejmě standardem a pokud chceme jít na nějaké další školení, které by nás zajímalo, tak to není žádný problém. V poslední době jsme měli online školení na spotřebiče, jelikož letos došlo k mnoha změnám v normách a nařízeních vlády. A jak jsem již zmiňoval, velmi užitečné je vzájemné sdílení informací a zkušeností s kolegy, kdy konzultujeme společně různé výklady zákona a podobně.

U čeho, Tomáši, nejraději odpočíváte?

Mám velmi rád přírodu, tam si člověk odpočine. Také relaxuju v sedle své motorky BMW 1200. A nejvíc si vychutnávám čas strávený v mé dílně. V mládí jsem jezdil automobilové závody a od 16ti let jsem chodil pomáhat do autodílny. Hodně jsem se tam naučil, a tak jsem se rozhodl postavit si repliku závodního trabanta. Ještě doladím motor a mám hotovo. ????

Děkuji za rozhovor.

-MDO-